K nám Santa nepatří, nezapomínejme na Ježíška
Představte si následující situaci: všude kolem vás panuje zima, mráz vám zalézá pod kůži, stojíte sami v temnotě uprostřed ulice a v bílém tichu se k zemi snášejí vločky sněhu. Ruce v kapsách přitisknuté k tělu se snaží třesem zahnat chlad. Konec roku se blíží, ale zima je vlastně teprve na začátku. Dost možná právě cítíte na své holé kůži její první sníh – tedy pokud jste se dočkali roku, kdy opravdu nějaký napadl. Jednu věc však víte s jistotou – je Štědrý den.
Na ulici není nikdo, kdo by vás ujistil ve vašem přesvědčení, nicméně to ani není potřeba. Z bílé mlhy jasně svítí červené skvrny, které vám dávají najevo, že jste se nezmýlili: nemusíte mít ani nasazené brýle a stejně moc dobře tušíte, že sledujete celé hejno Santa Clausů, kteří objímají komíny na svých plastových žebřících a ještě dobrých čtrnáct dnů se budou takto groteskně předvádět, než je paní v domácnosti zase na celý rok uklidí na půdu.
Ne, nejsme ve Finsku, ani v anglosaském impériu na severu naší planety. Tam se jejich přítomnost velkoryse toleruje. Santa tajuplně se skrývající za hávem nejasných legend představuje veličinu, která má jistý emocionální náboj a dodává zdejší atmosféře na autentičnosti. Teď se však přesuňte geograficky celé tisíce mil na jih a zkuste se zamyslet nad tím, jak by taková postavička v červeném vypadala zavěšená a slunečníku uprostřed pláže. Jestli s tím máte problém, nejste jediní. Ovšem přesto se tento neexistující človíček stal fenoménem moderních Vánoc.
Pokud ještě nevíte, kde Ježíška oslavit..zkuste Vánoční večírek s E-produciton ne třeba roadshow na míru.
